Listopad 2010

♥♥ Love To Love You ♥♥

21. listopadu 2010 v 15:56 | Deessee Sunny |  Ne-Yo

♥♥ It never rains ♥♥

21. listopadu 2010 v 15:54 | Deessee Sunny |  Ne-Yo

♥♥ One in a milion ♥♥

21. listopadu 2010 v 15:53 | Deessee Sunny |  Ne-Yo

♥♥ Mariah Carey - I stay in love ♥♥

21. listopadu 2010 v 15:48 | Deessee Sunny |  Hudba/klipy


Click na celý článek  ... text písně

New design !

19. listopadu 2010 v 20:01 | Deessee Sunny |  My diary

Chystám novej design a čekám nápady co by měl obsahovat

McKitty

Pěkná, ale není moje :D

19. listopadu 2010 v 19:57 | Deessee Sunny |  Životní moudra
Stála jsem spolu s dalšími miliony mého druhu a čekaly jsme, až budeme moci seskočit k zemi. Věděly jsme, že hned po dopadu na zem zahyneme, ale o tom nikdo nepřemýšlel. Chtěly jsme vidět zemi, tu tajemnou a krásnou zemi, a co bude dál, to nás nezajímalo. Čekaly jsme, abychom skočily všechny zároveň, až bude dole co největší zima, ale já jsem byla netrpělivá. Už mě nebavilo věčně se mačkat na ostatní vločky a chtěla jsem vědět, co je venku. Venku z mraku, ve kterém jsme všechny byly. Nevěděla jsem, kterým směrem se vydat a tak jsem se prostě rozběhla rovnou před sebe. Ostatní vločky se přede mnou rozestupovaly, nechápaly, co se děje. Doběhla jsem na kraj mraku a vykročila jsem.

Padala jsem ve velkých kruzích, točila jsem se pořád dokola. Čím déle jsem se snášela k zemi, tím jsem měla větší rychlost a za chvíli už se pode mnou začala objevovat krajina, kterou jsem tolik toužila vidět. Nezdála se mi ale jako něco, kvůli čemu by stálo za to opouštět můj domov uprostřed oblaků. Zdálo se mi, jako by tam dole, na zemi, nečekalo nic dobrého. Začala jsem litovat své přílišné zvědavosti, ale už bylo pozdě. Za mnou se z mraku začaly sypat ostatní vločky, nemohla jsem je ani varovat, aby to nedělaly, že to nemá smysl. Nechtěla jsem dopadnout na zem, na tu šedivou odpornou zem, kde okamžitě roztaju, zemřu. Věděla jsem to, ale přesto jsem to udělala. Ale předtím, předtím jsem si myslela, že země je nádherná, nejkrásnější místo na světě, a že budu umírat šťastná, nejšťastnější. Ale nic z toho se nestane. Skončím na zablácené silnici, kde mě za chvíli spolu s tisíci jiných rozjezdí kola aut. Ale i tohle jsem věděla. Myslela jsem alespoň, že lidé budou šťastní, že mě vidí, že mě budou vítat jako symbol příchodu zimy, ale teď jsem viděla, že jsem tak malá, tak nepatrná, nikdo si mě nevšimne. Budou chytat do dlaní všechny ostatní vločky, ty, které přiletí ve společnosti tisíců jiných, budou se smát, když jim budou padat do vlasů, budou jim nastavovat své tváře a vítat přicházející zimu, ale na mě, první vločku, se zapomene.

V tu chvíli jsem se nenáviděla za svou zbrklost a netrpělivost, ale už jsem nemohla nic změnit. Snášela jsem se postupně níž a níž. Už jsem viděla projíždějící automobily velkoměsta, ke kterému jsem mířila. I lidi už jsem viděla. Každý z nich někam spěchal, za svým vlastním cílem, za svým osudem. Neohlíželi se na jiné, a když neviděla jeden druhého, jak by mohli spatřit něco tak nepatrného, jako jsem já?
Klesala jsem. Točila se. Padala. Už jsem byla skoro u povrchu. Nad sebou jsem viděla ostatních vloček, které se snášely vstříc zemi stejně jako já. A pak už jsem ležela na zemi. Cítila jsem, jak se zvolna rozpouštím. A pak, když už jsem nedoufala, že uvidím něco, za co by stálo zemřít, se malý chlapec stojící na chodníku vedle cesty, podíval vzhůru k nebi. Usmál se. A já jsem zemřela.



První vločka ...

19. listopadu 2010 v 18:33 | Deessee Sunny |  Životní moudra
28.8.1996.. to bylo datum kdy se malá Danielka narodila... Všichni kolem ní se zdáli tak velcí a ona byla tak malinká, drobounká a téměř bez sil. Její rodiče na ni byli hrdí. Tedy, jen zpočátku. Její táta se ale měsíc po jejím narození zamiloval do jiné. Maminka z toho byla celá smutná a svůj smutek se jí nedařilo skrývat.Celé dny jen truchlila a nepouštěla k sobě nikoho jiného než malou Danielku. Byla tak smutná až jí to ubíralo síly. Když se však jednou v noci s pláčem probudila viděla malou Danielku, jak se jí upřeně v slzách dívá do očí. V tu chvíli si maminka uvědomila,že je zbytečné pořád truchlit nad něčím, co už je dávno prač.. Čas jde dál a nikdy se nezastaví.  V půlce listopadu už na stromech nebyl na stromě ani jeden malinký lísteček... Ani jeden... Maminka už byla zase v pořádku a pohodě.
Když pomalu listopad končil, vyjeli si na vyjížďku s kočárkem. Danielka seděla v kočárku a usmívala se na maminku. Když v tu chvíli se z nebe snesla první vločka a cvrnkla ji do nosu. Po dlouhé době přišlo něco očekávaného a příjemného - zima.

Ahojte dievčatá a chaláni :)

17. listopadu 2010 v 19:24 | Deessee Sunny |  My diary
Ospravedlňujem sa že som tu strašne moc dlho nebola, ale tak viete ... som v ôsmej triede a nejako to nezvládam
Je to hrozné, keď vidím ako sa všetci v triede mení ... Decká sa navzájom ohovárajú a to sa mi moc nepáči .. Nechcem aby sa naše priateľstvo zničilo ...  Na to ich mám všetky až veľmi rada.


PS: Sorry že to píšu slovensky... mám ráda tento jazyk a snažím se ho co nejvíc používat v >normálním< životě..